Návrh implementace § 14 ZoPDS s dalšími ustanoveními a souvisejících povinností služby

Toto je dokument Digitální a informační agentury zpracováný v rámci Implementace povinností dle zákona o právu na digitální služby

Výjimky z poskytování digitálních služeb

Nepodnikající fyzické osoby

Podle odst. 1 platí, že nepodnikající fyzické osoby nemají povinnost činit digitální úkony a využívat digitální služby. Měla by jim tedy poskytnuta možnost učinit úkon vůči OVM v rámci jeho agendy i nedigitálně. Tento odstavec hovoří pouze o nepodnikajících fyzických osobách. Pro podnikající fyzické osoby a právnické osoby tedy zákon může stanovit, že některá agenda bude vůči nim vykonávána výhradně jako digitální služba. Na druhou stranu lze však konstatovat i to, že s ohledem na charakter ZoPDS jako obecného právního předpisu může zvláštní právní předpis určit, že nějaký úkon bude možné provést pouze digitálně i v případě fyzických osob. V takovém případě by to ale zvláštní právní předpis neměl činit pouze arbitrárně bez náležitého odůvodnění, ale na základě řádného vyhodnocení dopadů takové právní úpravy a jejího dostatečného odůvodnění.

Územní samosprávný celek

Územní samosprávný celek při výkonu samostatné působnosti má právo, nikoli povinnost poskytovat digitální služby podle ZoPDS (odst. 3). Územními samosprávnými celky (ÚSC) jsou obce, kraje a hlavní město Praha. Do samostatné působnosti patří záležitosti, které jsou v zájmu ÚSC a jeho občanů, pokud nejde o přenesenou působnost orgánů ÚSC nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti ÚSC svěří zákon. Pokud tedy bude agenda spadat do výkonu samostatné působnosti, pak ji ÚSC nemusí vykonávat jako digitální službu. Může se však rozhodnout ji tímto způsobem vykonávat.

Škola a školské zařízení

Škola a školské zařízení poskytují digitální službu pouze u úkonu, u kterého je poskytnutí v digitální podobě vyznačeno v katalogu služeb (odst. 6). Tato výjimka se vztahuje pouze na školy a školská zařízení ve smyslu zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Na veřejné vysoké školy podřízené zákonu č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, se neuplatní. Je nutné upozornit, že vzhledem k platnosti zákona o autorizované konverzi lze drtivou většinu úkonů vůči školám a školským zařízením činit jako digitální úkony, takže na ně dopadají i § 5 (osvědčení), a 7 a 9 (využívání údajů a prokazování právních skutečností).

NBÚ a zpravodajské služby

Povinnost poskytovat digitální služby podle ZoPDS nemají také Národní bezpečnostní úřad při provádění bezpečnostního řízení a zpravodajské služby České republiky.

Přechodná ustanovení

Harmonogram digitalizace úkonů

Podle odst. 4 měla vláda stanovit do 12 měsíců ode dne účinnosti ZoPDS harmonogram a technické způsoby provedení postupné digitalizace úkonů obsažených v katalogu služeb, které dosud nejsou poskytovány jako digitální služby nebo prováděny jako digitální úkony a jejichž povaha to nevylučuje, pro období následujících 4 let. Vláda tak učinila usnesením č. 84 z 1. 2. 2021 o harmonogramu a technickém způsobu provedení digitalizace služeb veřejné správy na období 2021–2025 a usnesením č. 826 z 20. 9. 2021, Aktualizovaný harmonogram a technické způsoby provedení digitalizace služeb veřejné správy na období 2021 – 2025, V souladu s tímto harmonogramem mají podle odst. 4 ohlašovatelé agend zajištovat digitalizaci těchto úkonů. Po uplynutí tohoto období se všechny tyto úkony poskytují též jako digitální služby nebo se umožňují provádět jako digitální úkony.

Ostatní úkony po 5 letech od účinnosti

Existuje-li úkon, který není obsažen v katalogu služeb a jehož povaha to nevylučuje, příslušný OVM tento úkon po uplynutí 5 let od účinnosti tohoto zákona poskytuje též jako digitální službu nebo jej umožňuje provádět též jako digitální úkon, pokud nestanoví zvláštní zákon opak. OVM nicméně nemusí čekat na uplynutí této lhůty a příslušný orgán OVM může poskytovat takový úkon jako digitální službu nebo jej může umožnit provádět též jako digitální úkon i před uplynutím 5 let od účinnosti ZoPDS. Opět však pouze, pokud nestanoví zvláštní zákon jinak.

Nařízení vlády a kontaktní místo veřejné správy

Podle odst. 7 má vláda stanovit svým nařízením seznam digitálních úkonů, na jejichž činění prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy má uživatel služby právo. To souvisí i s § 4 odst. 1 písm. b) ZoPDS, podle kterého má uživatel služby právo činit digitální úkon vůči OVM také prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy, avšak pouze u těch digitálních úkonů, o kterých tak stanoví prováděcí právní předpis. Nařízení vlády není jediným právním předpisem, kterým lze tento seznam určit. Podle § 8a odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, lze podání správním orgánům činit v rozsahu a za podmínek stanovených jinými právními předpisy prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy. Bude tedy možné tento seznam spolu s rozsahem a podmínkami určit také přímo zákonem.

Digitální služby jako společný cíl

Poslední odstavec § 14 konstatuje, že poskytování digitálních služeb je společným cílem všech OVM směřujícím k zajišťování veřejných potřeb. Toto ustanovení nemá podle našeho názoru normativní povahu. Domníváme se tak, že jej lze vnímat jako určitý princip či zásadu, ze které má být vycházeno při poskytování digitálních služeb. Podobně vyplývá z § 8 správního řádu, že správní orgány dbají vzájemného souladu všech postupů, které probíhají současně a souvisejí s týmiž právy nebo povinnostmi dotčené osoby, a zároveň spolu mají správní orgány vzájemně spolupracovat v zájmu dobré správy. Zároveň je v § 4 odst. 1 správního řádu konstatováno, že veřejná správa je službou veřejnosti. Analogicky z § 22 kompetenčního zákona vyplývá, že ministerstva mají analyzovat výsledky ve výkonu působnosti a činit opatření ke zlepšení, a dle § 27 si mají vyměňovat informace.