Detailní rozbor zákona o právu na digitální služby (PDS)

Zákon o právu na digitální služby (12/2020) už mezi námi nějaký ten pátek je, ale stále panují rozpaky. Co všechno přináší v oblasti PDS je asi celkem jasné, ale on i mění významným způsobem mnoho dalších zákonů. Zde je k dispozici jedinečný kompletní rozbor změn pro všechny dotčené zákony podle částí.

EGdílna pro vás připravuje u klíčových změnových digitálních zákonů detailní rozbory a popisy všech změn. Dokumenty jsou určeny pro nelegislativce a normální smrtelníky a IT odborníky v úřadech. Vyznat se ve všech změnách legislativního rámce EG je prakticky nemožné a tato forma informací o zásadních změnách se ukázala jako velice vítaná. Děkujeme za všechny kladné ohlasy a díky a samozřejmě i za nápady na vylepšení. OBSAH DOKUMENTU

Detailní rozbor samotného zákona PDS
- Část Právo na digitální služby
- Části měnící některé zákony

Detailní rozbor samotného zákona PDS

Část Právo na digitální služby

§ 1 Předmět úpravy

Obecně tento zákon upravuje právo fyzických a právnických osob na poskytnutí digitálních služeb orgány veřejné moci při výkonu jejich působnosti, právo fyzických a právnických osob činit digitální úkony, povinnost orgánů veřejné moci poskytovat digitální služby a přijímat digitální úkony a některá další práva a povinnosti související s poskytováním digitálních služeb, jako je digitální jednání.

§ 2 Vymezení pojmů

Vymezuje pojmy jako je Digitální služba, Uživatel služby, Digitální jednání
definuje Katalog služeb jako součást Registru práv a povinností

§ 2a Digitální a informační agentura

Zákonem 471/2022 se v tomto paragrafu zřídila Digitální a informační agentura a stanovují se v něm obecné úkoly agentury.

§ 3 Právo na digitální službu

Stanovuje právo, že uživatel služby má právo využívat digitální službu
Stanovuje povinnost, že orgán veřejné moci má povinnost poskytovat digitální službu

§ 4 Právo činit digitální úkon

Definuje jednotlivé kanály, kterými má uživatel právo činit úkon v digitální podobě vůči orgánu veřejné moci
Stanovuje povinnost, že orgány veřejné moci musí zveřejnit interaktivní elektronické formuláře

§ 5 Právo na osvědčení digitálního úkonu

Stanovuje právo uživatele vyžadovat osvědčení o digitálním úkonu a orgánům veřejné moci stanovuje některé principiální povinnosti pro taková osvědčení

§ 6 Právo na nahrazení úředně ověřeného podpisu nebo uznávaného elektronického podpisu

Stanovuje právo, že podpis a úředně ověřený podpis lze nahradit elektronicky podepsaným dokumentem s kvalifikovaným elektronickým podpisem nebo dalšími způsoby zarućení důvěryhodnosti validace.§ů

§ 7 Právo na využívání údajů

Stanovuje zákaz toho, aby orrgán veřejné moci vyžadoval údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou mu zpřístupněné pro výkon agendy nebo na základě souhlasu uživatele služby.
Definuje způsob udělení souhlasu uživatele s využitím údajů z agendových informačních systémů

§ 8 Právo na zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti

Stanovuje právo, že uživatel služby má právo na zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti, která se jej týká a vyplývá z úkonu orgánu veřejné moci uvedeného v katalogu služeb, do registru práv a povinností, nejsou-li právo, povinnost nebo právní skutečnost zapsány v základním registru nebo agendovém informačním systému.
Vzhledem k tomu, že je taková věc zapsána do Registru práv a povinností, jsou-ji dle ostatních ustanovení všechny orgány veřejné moci povinny využívat a nepožadovat ji po uživateli a ani nepožadovat její doložení

§ 9 Právo na prokázání právní skutečnosti

Stanovuje právo, že uživatel služby není povinen pro uplatnění svého práva, splnění povinnosti nebo doložení právní skutečnosti, která se ho týká, předkládat rozhodnutí, doklad, průkaz, osvědčení nebo poskytnout jiný údaj, pokud prokázal svoji totožnost a údaje o něm nebo o jeho právech, povinnostech nebo právních skutečnostech, které se ho týkají, jsou vedeny v základním registru nebo agendovém informačním systému a jsou orgánu veřejné moci zpřístupněné pro výkon agendy.
Dále stanovuje doplňkové právo, že uživatel může právní skutečnost doložit také výpisem z informačního systému

§ 9a až § 9f Právo na využití digitálního stejnopisu průkazu

Pokud právní předpis nebo výkon působnosti vyžaduje či umožňuje prokázání totožnosti nebo doložení skutečnosti průkazem, má držitel průkazu právo na prokázání digitálním stejnopisem průkazu.
Prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu jsou povinni umožnit
- orgán veřejné moci
- osoba, které právní předpis ukládá povinnost ověřit totožnost předložením průkazu
- Osoba, která je oprávněna užít digitální stejnopis průkazu, (dále jen „prokazující“) prokazuje totožnost nebo jinou skutečnost digitálním stejnopisem průkazu prostřednictvím mobilní aplikace pro prokazování. Ten, vůči komu lze prokázat totožnost nebo jinou skutečnost digitálním stejnopisem průkazu, (dále jen „ověřující“) zobrazuje digitální stejnopis průkazu prostřednictvím elektronické aplikace pro ověřování. Správcem aplikace je Digitální a informační agentura.
Digitální stejnopis průkazu obsahuje údaje, které jsou v průkazu uvedeny v podobě bezprostředně čitelné nebo vnímatelné člověkem, a údaje o průkazu potřebné k prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti.
Agentura stanoví po dohodě s ohlašovateli příslušných agend a správci příslušných informačních systémů veřejné správy seznam průkazů, jejichž digitální stejnopis si lze obstarat, a zveřejní jej na portálu veřejné správy. Agentura umožní obstarat si alespoň digitální stejnopis občanského průkazu.
Totožnost nebo jinou skutečnost lze digitálním stejnopisem průkazu prokázat pouze za současné fyzické přítomnosti prokazujícího a ověřujícího nebo fyzické osoby, která je oprávněna za ověřujícího jednat.
Pro prokázání respektive předávání údajů průkazu se od prokazujícího vyžaduje použití zaručené elektronické identifikace v mobilní aplikaci.
Ověřující orgán či osoba musí využívat elektronickou aplikaci, jejím poskytovatelem je také Digitální a informační agentura. Aplikace je přístupná také přes Portál veřejné správy.
Technicky se prokazování realizuje vystavením stejnopisu v jednodenních intervalech, DIA doručí takový stejnopis do mobilní aplikace držitele průkazu, takže jej má ve svém prostředku a výhradně pod svojí kontrolou. Pokud se nepodaří DIA doručit stejnopis, má se za to, že údaje z posledního stejnopisu v mobilní aplikaci jsou platné.
Ověřující, který umožní prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu, vyrozumí o této skutečnosti Agenturu.

§ 9g až § 9r Podrobnosti poskytování ověření digitálním stejnopisem

Kromě DIA může být akreditována i další mobilní aplikace pro ověření.
DIA rozhoduje o udělení a odejmutí akreditace dle zákonných podmínek, žadatel musí splnit řadu bezpečnostních, ekonomických a technických podmínek

§ 10 Právo na zápis kontaktního údaje

Stanovuje právo, že uživatel služby má právo na zápis kontaktního údaje (elektronické adresy nebo telefonním číslo) do Registru práv a povinností či do Registru obyvatel

§ 11 Právo na informace v souvislosti s poskytováním digitálních služeb

Stanovuje právo, že uživatel služby je oprávněn přistupovat k údajům vedeným o něm v základních registrech a agendových informačních systémech.
Stanovuje povinnost, že dotyčný orgán veřejné moci zajistí prostřednictvím digitální služby portálu veřejné správy přístup uživatele služby k těmto údajům.
Stanovuje právo, že uživatel má právo na notifikaci konce platnosti určených dokladů, to zajistí orgán veřejné moci, který doklad vydal a provádí se prostřednictvím datové schránky a na kontaktní údaje

§ 12 Právo na elektronickou identifikaci a autentizaci

Určuje minimální úroveň identifikace na “značná”, pokud nestanoví poskytovatel služby v Katalogu služeb jinak

§ 13 Právo na technologickou neutralitu

Stanovuje právo uživatele na technologickou neutralitu jak v souvislosti s zařízeními a technologiemu, tak v souvislosti s obsahem, včetně přístupnosti
Lze dovodit přímou povinnost zajistit přístupnost podle zákona 99/2019, neboť poskytovatelem digitální služby je buď orgán veřejné moci, nebo kvalifikovaný poskytovatel

§ 14 Přechodná a závěrečná ustanovení

Nepodnikající fyzické osoby nemohou být nuceny využívat digitální služby nebo činit digitální úkony podle tohoto zákona.
Povinnost poskytovat digitální služby podle tohoto zákona se nevztahuje na Národní bezpečnostní úřad při provádění bezpečnostního řízení podle jiného právního předpisu a na zpravodajské služby České republiky).
Územní samosprávný celek při výkonu samostatné působnosti má právo, nikoli povinnost poskytovat digitální služby podle tohoto zákona.
Vláda stanoví do 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona harmonogram a technické způsoby provedení postupné digitalizace úkonů obsažených v katalogu služeb, které dosud nejsou poskytovány jako digitální služby nebo prováděny jako digitální úkony a jejichž povaha to nevylučuje, pro období následujících 4 let. Ohlašovatelé agend zajistí digitalizaci těchto úkonů. Po uplynutí tohoto období se všechny tyto úkony poskytují též jako digitální služby nebo se umožňují provádět jako digitální úkony.
Existuje-li úkon, který není obsažen v katalogu služeb a jehož povaha to nevylučuje, příslušný orgán veřejné moci jej po uplynutí 5 let od účinnosti tohoto zákona poskytuje též jako digitální službu nebo jej umožňuje provádět též jako digitální úkon, nestanoví-li jiný zákon jinak.
Škola a školské zařízení poskytují digitální službu pouze u úkonu, u kterého je poskytnutí v digitální podobě vyznačeno v katalogu služeb.
Vláda stanoví nařízením seznam digitálních úkonů, na jejichž činění prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy má uživatel služby právo.

Části měnící některé zákony

ČÁST DRUHÁ Změna zákona o svobodném přístupu k informacím Zákon č. 106/1999 Sb.

Upravují se některé souvislosti s uveřejňováním postupů vůči orgánům veřejné moci a životních situacích.
Stanovuje se přímá povinnost poskytovat popisy a životní situace prostřednictvím Portálu veřejné správy a upravují se povinnosti jak to zajistit

ČÁST TŘETÍ Změna zákona o informačních systémech veřejné správy Zákon č. 365/2000 Sb.

Zákon o ISVS se mění poměrně podstatně, zejména se
- mění jeho struktura tak, aby jednotlivé části a hlavy správně navazovaly, přičemž se nepřečíslovávají paragrafy ale pouze se mění struktura hlav
- opravují a upravují se názvy jednotlivých hlav a paragrafů
- po vložení nových paragrafů dochází k přečíslování v rámci hlav
Upravují se náležitosti správy informačních systémů a poskytování údajů z nich tak, aby mohly řádně fungovat digitální služby
Upravují a opravují a zjednodušují se definice pojmů a základních povinností správců informačních systémů a orgánů veřejné správy
Definuje se nová skupina informačních systémů “určené informační systémy” a to jako systémy poskytující či využívající služby, využívající referenční rozhraní, nebo poskytující služby alespoň 5000 uživatelům
Rozšiřuje se povinnost všem správcům požádat o stanovisko Odbor hlavního architekta a to na všechny určené informační systémy
Rozšiřuje se povinnost správcům také o přímé předkládání investičních záměrů na projekty
Stanovuje se nově povinnost všem správcům určených informačních systémů předložit Odboru hlavního architekta k posouzení soulad informačního systému před zahájením provozu, resp zahájením poskytování služby
Rozšiřují se povinnosti Digitální a informační agentuře (původně Ministerstvu vnitra)
Likviduje se oblast legislativní regulace datových prvků a číselníků, neboť se nově jedná o část technických údajů v Registru práv a povinností
Upravuje se ustanovení o výkonu informační činnosti, kde se výslovně stanoví vazba na neohrožení činnosti zpravodajských služeb. To souvisí se zvláštním přístupem zpravodajských služeb do informačních systémů a k údajům
Upravují se povinnosti správcům informačních systémů a orgánům veřejné správy získání atestu, kupříkladu se nově neatestuje vazba prostřednictvím referenčního rozhraní
Upravuje se ustanovení o Portálu veřejné správy, aby bylo v souladu s PDS
Nově se zakotvují ustanovení o cloudu, zejména
- definuje cloud a jeho využívání ve veřejné správě a stanovují se druhy cloudu pro veřejnou správu
- definuje Státní poskytovatel cloud computingu
- definuje jiný poskytovatel cloud computingu a některé jeho povinnosti
- definuje Informační systém cloud computingu a dále katalogy pro cloud a pro služby cloudu a stanovují se jejich podrobnosti
- v rámci Katalogu cloud computingu bude evidováno zejména toto
  - všechny poptávky na cloud computing od orgánů veřejné správy
  - všechny nabídky cloud computingu správců cloud computingu
  - veškeré využívání cloud computingu orgány veřejné správy
- stanovuje formu pořízení služeb cloud computingu a to nástroji dynamického nákupního systému jež je součástí Informačního systému cloud computingu
- stanovuje možnost využívat cloud computing orgánem veřejné moci pouze buď na základě jeho poptávky v katalogu, nebo na základě nabídky katalogu od státního poskytovatele, či nabídky v katalogu od jiného poskytovatele
- určuje bezpečnostní úrovně služeb cloud computingu, přičemž do nejvyšší bezpečnostní úrovně jsou zařazené služby pouze od státního poskytovatele
- stanovuje podrobnosti zápisů poptávek cloud computingu ze strany orgánů veřejné moci
- stanovuje podrobnosti zápisů nabídek cloud computingu ze strany poskytovatelů
- stanovuje podrobnosti zápisu využívání cloud computingu orgány veřejné moci
- V přechodných ustanoveních stanovuje lhůty pro zápis do katalogů a stanovuje lhůtu 3 let po které musí orgán veřejné správy uvést využívání cloud computingu do souladu se zákonem
Rozšiřuje okruh akreditovaných kontaktních míst veřejné správy (kromě dosavadních bank) i o pojišťovny, zdravotní pojišťovny a poskytovatele univerzální služby podle zákona o elektronických komunikacích
Snižuje se roční poplatek pro akreditované kontaktní místo z 2 mil Kč na 200 tis Kč ročně
Rozšiřuje se forma poskytování výpisů z informačních systémů a poskytování údajů z informačních systémů, aby to bylo v souladu s PDS
Opravuje se zmocňovací ustanovení k vyhlášení prováděcích předpisů ministerstvem vnitra, nově DIA

ČÁST ČTVRTÁ Změna správního řádu Zákon č. 500/2004 Sb.

Upravují se ustanovení o využívání údajů pro správní řízení tak, aby byla v souladu s PDS a to zejména § 6 a související

ČÁST PÁTÁ Změna zákona o správních poplatcích

Stanovuje se povinnost slevy na správním poplatku při využití elektronické služby a to o 20 procent, nejvýše však o 1000 Kč

ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o ověřování Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování)

Upravuje se proces ověřování shody a ověřování podpisu tak, aby byly v souladu s PDS
Zavádí se legalizace elektronických dokumentů a stanovuje se její vyznačení doložkou připojenou k dokumentu

ČÁST SEDMÁ Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů

Pro ujasnění se doplňuje definice orgánu veřejné moci i o exekutory a notáře. To sice bylo zřejmé z jejich působnosti, ale vzhledem k účelovým pseudovýkladům se to nyní jasně říká
Upravují se ustanovení o využívání zaručené elektronické identifikace v souvislosti s datovými schránkami a přístupem do Portálu občana či přístupem do dalších informačních systémů a rozšiřuje se tak jejich využívání ze strany klientů
DIA (dříve Ministerstvo vnitra) může nově vydávat elektronické prostředky
Upravují se i některá další ustanovení, aby byla v souladu s PDS a aby prostřednictvím kontaktních míst a datových schránek bylo možno realizovat to co umožňuje PDS

ČÁST OSMÁ Změna zákona o základních registrech Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech

Obecně se legislativa k základním registrům upravuje tak, aby bylo možno realizovat práva uvedená v PDS. zejména
- Upravují se definice předmětu úpravy zákona
- upravují a zpřesňují se definice tak, aby bylo možno realizovat funkční digitální služby
- Údaje z agendových informačních systémů jsou svojí důvěryhodností postaveny na roveň referenčním údajům ze základních registrů (a to včetně historických) a OVM mají stejné povinnosti je využívat
- Úpravy související s využíváním údajů na základě souhlasu subjektu údajů, včetně jejich využívání soukromoprávními uživateli údajů
- Úpravy údajů o agendách v Registru práv a povinností
- Úpravy vedení a obsahu údajů o úkonech v agendách v Registru práv a povinností pro zajištění Katalogu služeb
- Rozšiřuje se okruh údajů jež se zapisují do Registru práv a povinností či jež lze na žádost zapsat
Nově zákon také stanovuje podmínky pro sdílení údajů mezi informačními systémy a udává jejich podrobnosti
Rozšiřuje se skupina orgánů veřejné moci o exekutory, notáře a archivy. To sice bylo možno dovodit z jejich působnosti, ale vzhledem k účelovým pseudovýkladům se to přímo říká
Přímo se zakotvuje EGSB jako Informační systém sdílené služby a určuje se jako součást referenčního rozhraní
Rozšiřují se příslušným způsobem povinnosti Správy základních registrů
Správcům základních registrů se udává povinnost označování nesprávných údajů a vznášet reklamace a řešit jejich vyřízení s editorem a kontrolovat v případě nesouladu pro vznesení reklamace údajů
Zcela nové ustanovení k údajům vedeným v agendovém informačním systému
- Definuje skupinu ´Údaje agendového informačního systému” jako další skupinu vedle referenčních údajů
- Údaje v agendovém informačním systému
  - jsou zapsány jejich editorem
  - jsou využívány ze základního registru
  - jsou využívány z jiného agendového informačního systému
- Stanoví se povinnosti editorům údajů v agendových informačních systémech
Zavádí se rozšíření povinnosti využívat údaje nejen u referenčních údajů, ale i u údajů v agendových informačních systémech a mění se celé ustanovení § 5 k vyuźívání údajů orgány veřejné moci
- Rozšíření povinnosti využívat také údaje vedené v agendovém informačním systému
- Změna paradygmatu rozsahu využívaných údajů z přímého výčtu v agendovém zákoně na údaje potřebné k výkonu působnosti, podle agendy v Registru práv a povinností
- Rozšíření zákazu požadovat údaje od klientů či jejich doložení a to i u historických údajů vedených v základních registrech či v agendových informačních systémech
- Rozšíření povinnosti reklamace i na údaje v agendových informačních systémech, reklamace se vznáší k příslušnému editorovi
Rozšíření povinnosti a způsobu využívání údajů ze strany soukromoprávních uživatelů i o údaje z agendových informačních systémů, maximálně se využívají funkční mechanismy ze základních registrů
Opravy ustanovení k využívání údajů ze strany soukromoprávních uživatelů na základě souhlasu subjektu údajů
Nové povinnosti správců agendových informačních systémů
- Zakotvuje se přímo povinnost k propojování informačních systémů a ke sdílení údajů využívat ISZR, nebo EGSB
- V souvislosti s využíváním údajů z agendových informačních systémů se udává nově povinnost správcům AISů využívání údajů umožnit
- Správce agendového informačního systému také
  - zavede mechanismus opravy nesprávného údaje vedeného v agendovém informačním systému
  - zajistí službu vyrozumívání o změně údaje vedeného v agendovém informačním systému.“.
Rozšíření výpisů o využívání údajů poskytovaných SZR i o využívání údajů z agendových informačních systémů prostřednictvím vazby přes EGSB
Změny k Registru obyvatel
- Nové údaje o fyzické osobě
  - Rodné příjmení
  - Pohlaví
  - Omezení svéprávnosti
  - Rodinný stav nebo registrované partnerství
  - telefonní číslo pro veřejnou mobilní telefonní síť nebo adresa elektronické pošty pro zasílání zvoleného okruhu informací
  - sériové číslo, vydavatel a platnost kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis
- U referenčních údajů o typu a čísle dokladu se přidává údaj o datu skončení jejich platnosti
- Úpravy ustanovení k technikáliím vedení údajů v Registru obyvatel, jejich zápisu a změn
- Prodloužení doby uchování údaje v Registru obyvatel po jeho změně z dosavadních 15 let na 50 let
Změny k Registru osob
- Nově vedené údaje v Registru osob
  - telefonní číslo pro veřejnou mobilní telefonní síť nebo adresa elektronické pošty pro zasílání zvoleného okruhu informací
- U údajů o fyzických osobách v ROS se nově eviduje u nevazbových údajů i datum narození
- Zpřesnění deklarace že určené údaje v ROS jsou veřejné
Změny k Registru práv a povinností
- Změna vedení údajů o datové schránce orgánu veřejné moci
- Nově se vede seznam informačních systémů jichž je orgán veřejné moci správcem
- Úpravy údajů o agendě
  - Nově se jako úkony vede i výčet a označení úkonů subjektu, který není orgánem veřejné moci, vykonávaných v rámci agendy vůči orgánu veřejné moci a jejich popis
  - Přidání údajů vedených v agendovém informačním systému určených pro poskytování jiným agendám a zpřesnění vedení jejich rozsahu a struktury
  - Přidání údajů o bezpečnostní matici oprávnění k přístupu k údajům i pro údaje z agendových informačních systémů
  - Změna rozsahu údajů o agendě zpravodajských služeb a změna podrobností k této agendě
- Možnost či povinnost správcům agendových informačních systémů určit údaje, které poskytují jiným agendám
- Nová povinnost správcům předložit ke schválení DIA rozsah údajů jež poskytují jiným agendám a povinnost ministerstva toto posoudit
- Propojení na ustanovení zákona o PDS k možnosti vládě určit poskytování údajů jiným agendám
  - Změna ustanovení týkajících se zápisu údajů o právech a povinnostech a o změně práv a povinností v RPP, konkrétně změna § 52 a souvisejících
  - Úpravy ustanovení k Rejstříku informačních systémů
  - Úpravy procesu ohlášení agendy a úpravy a zpřesnění principu zásahu ministerstva vnitra a DIA do ohlášení agendy
  - Zrušení povinnosti oznámit počet úředníků vykonávajících danou roli při přihlášení k působnosti ze strany OVM vykonávajícího působnost
  - Další úpravy ustanovení k RPP v souvislosti se změnou paradygmatu k rozsahu údajů využívaných pro výkon agendy
§ 23 Přechodná ustanovení
- Orgán veřejné moci, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn k přístupu k údajům vedeným v základních registrech nebo agendových informačních systémech, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona až do dne, kdy bude rozsah přístupu změněn postupem podle § 54 odst. 7 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, oprávněn k přístupu k údajům vedeným v základních registrech nebo agendových informačních systémech v rozsahu a za podmínek, v jakém byl oprávněn k přístupu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
- Orgán veřejné moci podle § 51 odst. 10 písm. c) zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, oznámí Ministerstvu vnitra údaj podle § 51 odst. 1 písm. m) zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
- Ohlašovatel agendy oznámí Ministerstvu vnitra údaj podle § 51 odst. 6 písm. j) zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
- Ohlašovatel agendy oznámí Ministerstvu vnitra údaj podle § 51 odst. 6 písm. e) a f) zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
- Orgán veřejné moci, kterému vznikne povinnost oznámit vykonávání agendy podle § 55 zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, oznámí vykonávání agendy do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
- Orgán veřejné moci, který je editorem údajů podle § 18 odst. 1 písm. a), c) a h) až i) zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zapíše tyto údaje, které se přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v registru obyvatel nevedly, do registru obyvatel do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
- Správce registru obyvatel zajistí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců zápis údajů o fyzických osobách, které zemřely v období od 1. července 2010 do 30. června 2016 a o nichž nejsou údaje v registru obyvatel vedeny, a to do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o kybernetické bezpečnosti Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti)

Rozšiřuje se význam tzv “Bezpečnostní politiky”
Úpravy v souvislosti s nesouladem povinností u kritické informační infrastruktury a významných systémů a jejich sjednocení podle bezpečnostní úrovně
Do zákona se promítá problematika cloud computingu ve veřejné správě podle novely zákona o ISVS
Změny v rozsahu přestupků a možných udělených pokut za přestupky

ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o elektronické identifikaci Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci

Doplňuje se pouze zmocňovací ustanovení vůči ministerstvu vnitra, které nově vyhláškou stanoví limit pro pojistné ručení vůči správcům služeb EID